Milý Ježíšku,

Štědrý den se nezastavitelně blíží a já si dávám jako vždy trochu na čas a vše dělám na poslední chvíli. Letošní rok byl plný dobrodružství, zvratů, neočekávaných okamžiků a situací a přinesl mi spoustu zážitků a nového do mého života.

Během uplynulých měsíců jsem si víc než kdy dřív uvědomila, jak je důležitý čas, který trávíme se svými blízkými a že vše se může změnit během jediného malého okamžiku. Vánoce jsou pro mě obdobím, kdy setkávání s přáteli má najednou větší kouzlo a večer, který trávím s těmi nejbližšími u nazdobeného stromečku se snažím pokaždé vtěsnat do paměti tak intenzivně, abych z něj mohla čerpat vzpomínky kdykoli se mi zachce.

I letos, jako každý rok jsem se rozhodla napsat již tradiční dopis, kde sděluji svá přání. Tím největším je, aby na Štědrý den padaly z nebe sněhové vločky a my se zase sešli všichni u rozsvícených světýlek v místnosti, kde se bude vzduchem linout vůně jehličí. A to si nepřeji jen pro sebe, ale i pro všechny, kteří čtou tyto řádky a pro všechny, které mám ráda.

Upřímně, lhala bych, kdybych si zde přála jen samé věci jako štěstí, zdraví a lásku a tvrdila bych, že po ničem jiném netoužím. I já si přeji materiální věci. Letos jsou to ale samé praktické a řekla bych i tak trochu potřebné věci.

Jako blogerka si přeji nový notebook, který bude výkonný, bílý a bude mým nerozlučným parťákem do dalších let při psaní článků a stříhání videí. Jako žena si pak přeji novou kabelku. Unosila bych hnědou, protože v mém botníku je tato barva častá a tak nějak se mi líbí, když kabelka a boty ladí. Tu z wishlistu jsem objevila u značky Carpisa. Černou, malou crossbody kabelku bych zase unosila při příležitostech, kdy u sebe potřebuji jen to nejnutnější. A tyhle dvě ze Zoot se opravdu povedly. V poslední řadě si jako člověk, který se snaží využít každé minuty, přeji hodinky. Elegantní náramkové, které podtrhují ženskost a mé dlouho obdivované hodinky Cluse, které jsou pro mě natolik stylovým kouskem, že jejich instagram sjíždím každý den, a to několikrát. 

To jsou všechna má letošní přání. 

Takže se ozvu zase příští rok a doufám, že si ty letošní Vánoce všichni krásně užijeme.

Co si letos přejete pod stromečkem najít vy?

Když se mi podaří ukořistit kousek času pro sebe a jsem doma opravdu sama, pak sahám po knížce a nechám se vnést do děje na tak dlouho, jak jen to jde. Není to tak často, jak bych si přála, proto si pečlivě vybírám, po které knížce sáhnu.

Ta z dnešního knižního koutku byla jasná volba. Už jen vzhled a název mě upoutal natolik, že po přečtení popisu knížky jsem byla přesvědčena o tom, že si ji musím přečíst. Když jsem pátrala o něco víc, zjistila jsem, že knížka vychází z blogu The Daily Connoisseur. Pak už nebylo o čem déle přemýšlet a já se těšila na to, až budu mít knížku doma.

Madame Chic aneb Co všechno jsem se naučila v Paříži je skvělá knížka. Musím to takto prozradit již na začátku, protože vás nechci dlouho napínat. Čte se jedním dechem, přenese vás do Paříže a naučí vás, jak si svůj životní styl zařídit tak trochu po francouzsku.

Celou knížkou vás provází studentka Jennifer Scottová, která se z Kalifornie vydává na výměnný pobyt právě do Paříže. Dostává se do rodiny Madame Chic, která se stává její mentorkou a inspirací. Jennifer odhaluje tajemství francouzského umění žít a v knížce vám toto tajemství poodhalí. Dozvíte se, jak si udržet postavu a přitom nehladovět, jak si uspořádat šatník tak, abyste neřešili věčný problém, že nemáte co na sebe, ačkoli vaše skříň praská ve švech a jak svému vzhledu dodat onen šmrnc a ženskost, a to i bez desítek zkrášlovacích produktů.

Je úplně jedno, zda žijete ve městě, na venkově, jste studentka nebo vydělávající žena, z knížky si to své odnese opravdu každá z vás. Já sama si pár bodů začínám osvojovat v běžném životě a ono to vážně funguje. Cítím se lépe a neřeším například každý kousek čokolády, protože třeba takový úklid při puštěné hudbě vás donutí udělat pár tanečních kreací, které ty čokoládové kalorie spálí. A co pak teprve taková chůze do schodů, která rýsuje váš zadeček. A víte že vám stačí opravdu minimum oblečení a navíc vám to pomůže určit si svůj styl?

Pokud vás knížka zaujala, pak si ji utíkejte koupit do nejbližšího knihkupectví. A pokud nakupujete raději z pohodlí domova, pak mrkněte například na Megaknihy.cz, kde je tato knížka právě v akci za příjemných 240Kč. (klik). Navíc si myslím, že by byla i krásným dárkem pod stromeček. Já vím jistě, že si knížku nechám a vždy, když budu potřebovat, nahlédnu do ní, abych si připomněla, že i maličkosti umí velké věci.

Kdo zná tuto knížku a kdo by si ji chtěl přečíst?

Ten, kdo mě sleduje už delší dobu ví, že miluji diáře. Každý rok se těším na období, kdy si vybírám svého parťáka pro dalších dvanáct měsíců. A ten čas právě nastal. Letos je vybírání trochu složitější, protože už srovnávám s těmi minulými kousky a vím, co od diáře očekávám.

V roce 2013 a 2014 jsem měla růžový koženkový diář, který si můžete prohlédnout v jednom z minulých článků (klik) a ten pro rok 2015 jsem zase několikrát ukázala na instagramu (klik, klik). Co se mi osvědčilo, je měsíční přehled, který používám pro účely blogu. No a pak samozřejmě dostatek místa pro lepení fotek a prázdné stránky pro osobní postřehy. Pokud jsou navíc u diáře samolepky, pak je to jedině plus. Důležitý je také design, a to je právě to nejtěžší. Oblíbila jsem si diáře ze zahraničí, které mají design opravdu povedený a propracovaný. Proto mé první kroky vedli na aliexpress, kde jsem si předvybrala pět kousků.

Všechny mají pár společných znaků, a to právě zajímavý design, měsíční přehled, políčko pro každý den v týdnu a dostatek prázdných stránek. Některé obsahují již zmíněné nálepky.  U prvního diáře se mi líbí jednoduchost a ženskost. U druhého tipu mě zaujala hlavně žlutá barva. Ten třetí se mi zalíbil asi nejvíce a docela se mi líbí dostatek prostoru pro každý den.

Čtvrtý diář se mi líbí, že má praktickou gumičku, která zabrání samovolnému otevření. Uzavíratelným systémem mě oslovil i pátý diář, který má navíc zajímavě řešený každý týden. Kromě políčka pro každý den je k dispozici vždy celá stránka, kam si můžete lepit třeba fotky toho, co se v uplynulých dnech událo. 

I následující dny budu věnovat vybírání dalších kousků a třeba vám o nich zase napíši. Sama jsem zvědavá, který bude nakonec vítěz a jestli to bude třeba jeden z těch, které jsem vám dnes ukázala.

Když si půjčíte něčí časopis, měli byste si dávat pozor na jeho obsah a na to, abyste nenechali svůj zrak na jedné stránce příliš dlouho. Pak totiž začnete objevovat věci, které si zamilujete od prvního pohledu a které vás budou něco stát. 

Já jsem takto narazila na zajímavý projekt Coffee to home, kterému bylo věnováno sice jen pár vět, ale už i tím zbystřila má pozornost a já si sedla k počítači a začala si o tomto projektu vyhledávat něco víc. Jedná se v podstatě o kávové předplatné, což mě, milovníka kávy, nenechalo chladnou. Každý měsíc k vám domů doputují tři výběrové kávy, tři zážitky z celého světa o které se můžete podělit, nebo si je vychutnat sami. 

V každém balíčku najdete tři 50gramové sáčky káv z těch nejlepších pražíren. Nebojte, není to málo, vystačí vám to na pět až šest šálků. A během těch několika posezení u dobré kávy si můžete zapisovat na přiloženou kartičku, jak vám chutnalo a ještě si o ní něco přečíst. A víte co je skvělé? Že pokud vám nějaká zachutná natolik, že byste ji chtěli doma ve velkém balení, pak si ji můžete přes Coffee to home objednat.

Mně se na celém projektu líbí i to, že si můžete sami zvolit, zda dostanete kávu zrnkovou a nebo již namletou. Já osobně si zvolila zrnka, protože jsem si je chtěla osahat, přičichnout si k nim a hlavně si užít to uvolňování vůně během mletí. 

V mém zářijovém balíčku se ukrývala káva Panama Rancho Gotta charakteristická jemnou chutí grepu, sladkými tóny a mírnou aciditou. Snažila jsem se pro vás najít, jak bych vysvětlila slovo acidita, protože já sama jsem přesně netušila o co jde. Acidita by měla vyjadřovat působivost a živost kávy, to jakou chuť ve vás zanechá. Vysoká acidita může být štiplavá až jiskřivá a ta nízká je naopak jemná, sametová. Pokud se tu najde odborník na tento pojem, budu ráda za širší či správnější objasnění. Ale pro tu představu, to snad takto stačí. Kávu do balíčku připravila pražírna BotaCoffee.

Tato káva mi chutnala nejméně, ale to neznamená, že nebyla dobrá. Intenzivní vůni doprovázela lehká kyselost. A právě kyselost rozhodla o tom, že tuhle kávu bych zařadila na třetí místo.

Pražírna Rebelbean se postarala o druhou kávu, kterou je Kolumbie Huila. V popise se dočtete o granátovém jablku, švestkách a skořici, to samotné už zní moc lákavě a chutně. A právě na tuto kávu jsem se těšila nejvíce, až ji ochutnám. Byla úžasná, chuťově výrazná, její aroma provonělo celý dům a když jsem ji  nakombinovala s našlehaným mlékem, byla jsem v sedmém nebi.

Poslední káva byla Etiopie Sidamo z pražírny mamacoffee. Sametové tělo, výrazná chuť citrusů, jasmínu a kořeněná dochuť. Kávu z této pražírny jsem měla možnost vyzkoušet již při mé návštěvě kavárny La Kavárna, takže jsem se docela těšila na další chuťový zážitek. Zlatý střed tohoto balíčku.

Zatím jsem se rozhodla neobjednávat si žádnou kávu ve větším balení, protože jsem docela zvědavá na to, co mi přinese další balíček.

Pokud se vám tento projekt líbí, určitě jej vyzkoušejte. Můžete si objednat předplatné na jeden (270Kč), tři (750Kč) nebo šest (1400Kč) měsíců. Já si po svém testovacím balíčku pořídím nejspíš rovnou půlroční předplatné a už teď se těším na to, do kterých koutů světa mě zavede ten říjnový. 

Co říkáte na tento projekt? Lákalo by vás to?

Ten pocit, když se procházíte zámeckými zahradami, hraje příjemná hudba a vzduchem se linou ty nejúžasnější vůně, jaké si dovedete představit. Tak nějak vypadal můj první festival jídla Foodparade...

...a už teď vím, že nebyl první a zároveň poslední, protože ta atmosféra byla úžasná. A to nemluvím o těch dobrotách, které čekaly na každém rohu. Je libo cold brew, výborné hamburgery nebo chcete ochutnat tu nejlepší zmrzlinu Angelato? Všechno tu najdete. 

My ochutnaly navíc delikatesy jako bezlepkový sandwich s cizrnovým hummusem, koriandrem a bezlepkovými tortilla chipsy, gazpacho a nebo třeba kari rizoto. Na tyto dobroty jsme narazily u stánku Food Story a doufám, že to nebylo naposledy, co jsem od nich něco ochutnala. 

Velkým zážitkem byla pro mě již zmíněná zmrzlina Angelato. Příchuť jasmínová rýže mě tolik neoslovila, za to mák se švestkami byl lahodný, jako byste jedli buchtu od babičky. A pokud chcete tu nejlepší pistáciovou zmrzlinu, pak jedině tu od Angelato. No a samozřejmě jsem musela ochutnat i mou oblíbenou stracciatellu a ani tady jsem nešlápla vedle.

Foodparade byla skvělá akce a já se už teď těším na to, až se podívám na nějakou další, podobnou. Jen bych si měla vymezit speciální kasičku na útratu, protože za výborné jídlo se utrácí opravdu ve velkém. Na tento festival jsem se dostala díky mé sestře, která zde ve foodie stanu Chefparade vedla svůj čokoládový workshop. Na její pohled na celou akci se můžete podívat v jejím článku (klik) a pro živější pohled si pusťte vlog, který vás zavede k dalším dobrotám a dá vám ochutnat tu pravou atmosféru food festivalu.

Kdo z vás byla taky na Foodparade a nebo jiné podobné akci?

U nás doma milujeme snídaně a těšíme se na každý volný den, kdy si je můžeme užít pěkně dlouhé, vymazlené a se vší parádou, která k tomu podle nás patří. Ty slané mám na starost já a o ty sladké se vždycky zaslouží přítel. Tak nějak mu ty palačinky jdou lépe než mně. Někdy se ovšem ráno probudíme s pocitem, že se ani jednomu z nás nechce a že bychom si raději nechali vše naservírovat. V tomhle okamžiku už jen stačí, abychom se donutili vstát z postele a vybrali si místo, kam se vydáme.

Několikrát do roka jsme v Praze projížděli ulicí, kde mě zaujala malá restaurace, která na mě působila útulně už jen díky dekoracím, které se nacházely před vchodem a které byly vidět z ulice skrz velká okna. Víte, co mě zaujalo jako první? Můj oblíbený bílý skleník z IKEA a polštářky. V tu chvíli jsem prohlásila, že se sem jednoho dne vydáme na snídani. Když nastal den D, ani jeden z nás netušil, jak se to místo jmenuje. Začali jsme proto na mapě projíždět onu trasu, během které jsme kolem restaurace jeli, a vylučovací metodou jsme skončili u The Farm. Ještě že má můj přítel lepší orientační smysl než já, jinak bychom naše místo hledali dodnes.

The Farm je malá restaurace a kavárna v jednom, kde si můžete po celý den dopřát brunch, lahodné zákusky, freshe, výbornou kávu či domácí limonády. Při příchodu na vás dolehne atmosféra venkova a při pohledu na nabídku jídel si budete představovat, že jste u babičky. Pokud se chystáte jen na kávu, doporučuji uvelebit se v jednom z křesílek přímo u okna. Budete se tam cítit jako doma.

Naše první návštěva nezačala příliš dobře. Musím říct, že jsme docela dlouho čekali na obsluhu a uběhla téměř hodina, než jsme si mohli pustit do své snídaně. To je však jediné, co bych místu vytkla. Když se zakousnete do club sandwiche se slaninou, sýrem, vajíčkem, kuřecím masem a salátem, pak na všechno zapomenete a necháte se jen unášet tou lahodnou chutí. Tohle bych si nechala líbit každý den. Přítel si naopak vychutnával nadýchaná míchaná vajíčka s bylinkami. Pro osvěžení nesměl chybět pomerančový fresh, melounová limonáda a ke kávě jsme si dali panna cottu.

Jistě vím, že se sem ještě někdy vrátíme, protože jsem si vybrala několik dalších pokrmů, které musím ochutnat. Jen doufám, že budeme mít příště štěstí a nenarazíme opět na vlnu nových hostů, která způsobila ono dlouhé čekání. 

Znáte tuhle kavárnu? Jestli ano, co byste příště doporučili ochutnat?

A chodíte občas někam na snídaně? 

Miluji kávu, ráda si ji vychutnám v příjemném prostředí a pokud mi na cappuccino namalují obrázek, jsem v pasti. I bez obrázku na mléčné pěně jsou však místa, která si vás získají hned při vstupu do dvěří. A takovým místem je i La Kavárna v jedné uličce v Jablonci nad Nisou. 

Malá, útulná kavárna, která má své kouzlo a která je naprosto originální. Při prvním pohledu působí mírně chaoticky a spíše jako staré vetešnictví. Po lehkém rozkoukání však nacházíte souhru v každém kousku, který je zde umístěn. A víte co je nejlepší? Když máte to štěstí, že ji máte celou pro sebe (což se stává opravdu vzácně) a vy si tak můžete vybrat to nejlepší místo. To, na které máte náladu a kde víte, že si návštěvu nejlépe vychutnáte. 

Po usazení se vás ujme velice milá obsluha, nabídne vám výbornou, čerstvě praženou kávu, lahodné víno a k zakousnutí domácí zákusek nebo variaci vybraných sýrů či jiných pochutin. Popravdě, nepřijít do této kavárny v pozdních večerních hodinách, asi bych z nabídky ochutnala vše. Kamarádka mi totiž dlouze vykládala o tom, jak se v rámci francouzského večera ponořila do všech těch vybraných chutí a jak si tuhle kavárnu volí jako svůj cíl několikrát do roka.

Já se zmohla na mé oblíbené cappuccino a domácí cheesecake, ve kterém jsem patrně rozpoznala strouhanou citronovou kůru, čímž byl pro mě tak trochu neobvyklý. První sousto bylo zvláštní, lehce nakyslé. Při druhém a třetím jsem tomu začínala přicházet na chuť a pak mi to přišlo jako skvělý, odlehčený dezert, který doprovázel lahodnou chuť kávy. Příště si objednám dvojitou, protože výborné kávy není nikdy dost.

Když se mi chuťové buňky uklidnily, přišlo na řadu víno. Sklenička bílého s jemnou, lehce nasládlou chutí. Pane jo, to byla síla. A tím myslím opravdu síla. Exploze chutí, skvělá tečka za večerem v této kavárně. I ta jedna sklenička lehce unavila, takže si dovedu představit, že tematické večery, které se v této kavárně pořádají, musí být opravdu veselé.

Já doufám, že se do kavárny opět brzy dostanu, protože tomuhle se říká zážitek. A vy, pokud budete mít cestu kolem, nebo bydlíte někde v okolí, udělejte si chvilku a stavte se do La Kavárny a objednejte si něco dobrého. A pak mi o tom třeba napište, jak se vám tam líbilo.

Zná někdo tuhle kavárnu? A jakou byste mi třeba doporučili?

Minulý týden jsem měla tu možnost, zúčastnit se setkání se značkou Orbit a Simčou z blogu Style Cookbook, která nás celou akcí provedla. Jako hosta si pozvala módní návrhářku Veroniku Štěrbovou, jejíž úžasné kousky můžete najít pod značkou Sophistic by Veronika. Já sama její výtvory obdivuji, takže jsem byla ráda, že jsem mohla osobně poznat autorku, která za těmito skvosty stojí. 

Setkání začalo příjemně povídáním o módě, trendech a bylo to vlastně takové to dívčí klábosení u kterého jsem se pobavila a dozvěděla se pár nových informací. Protože šlo však hlavně o značku Orbit, přišla na řadu diskuze také se stomatoložkou MDDr. Barborou Nesnídalovou a dentální hygienistkou Mgr. Hanou Kučovou.

Myslím, že debata o správné péči o zuby byla přínosná pro všechny z nás. I zde platí pravidlo "nic se nemá přehánět", ale jistá péče zde být musí. Důležité je provádět ji správně. Víte třeba, že stačí čistit zuby dvakrát denně a nejlepší kartáček je ten rovný s malou hlavičkou (plocha se štětinkami)? Probíraly se i témata jako bělení zubů nebo rovnátka. Zajímavé je, že v EU je přísná legislativa, co se bělících prostředků týče. Veškeré volně dostupné produkty mají maximální hranici koncentrace peroxidu, a to 0,1%,  takže na opravdu účinné bělení byste si měli dojít k profesionálovi. 

Před každým bělením by s vámi měl dotyčný prokonzultovat stav vašich zubů, upozornit na všechna možná rizika a hlavně by vám měl chrup před samotným bělením profesionálně vyčistit. Tak poznáte opravdu kvalitní přístup.

Samozřejmě jsme se dozvěděly také důvod, proč je dobré žvýkat žvýkačky a že vlastně reklamy tak úplně nelžou. Žvýkačky podporují tvorbu slin, které neutralizují kyseliny v zubním plaku a navíc obsahují vápník, který posiluje sklovinu. Takže jsem vlastně ráda, že je mám pořád při sobě, protože dělám pro své zdraví něco prospěšného.

Po vyčerpávající debatě se většina z nás přemístila ke smile boxu a k výbornému občerstvení. Sešly jsme se tam ve skvělé sestavě. Moc jsem si to s holkama užila a jsem ráda, že jsem je zase viděla a probraly jsme všechny novinky.

Celá akce se konala v prostorách Galerie Černá Labuť, odkud byl nádherný výhled, který jsme si všichni užívaly. Za pozvání na akci bych chtěla moc poděkovat, protože to bylo příjemně strávených několik hodin. Navíc na mě paní Hana Kučová působila tak příjemným a profesionálním dojmem, že se asi odhodlám a zajdu si k ní na zubní hygienu, které jsem se doteď opravdu bála.

Když se řekne léto, představím si cestování, nevšední zážitky a spousty vzpomínek. Jsem ten typ člověka, co rád cestuje a poznává nová místa. K tomu všemu patří neodmyslitelně pár pomocníků, díky kterým se mohou všechny skvělé momenty zachytit, zpracovat a uchovat.

Kromě fotek, které si tisknu, lepím do diáře a doplňuji je malůvkami a texty, jsem si oblíbila také vlogy. Vám čtenářům můžu ukázat něco ze svého života a já si uchovám významné dny a můžu si je zpětně kdykoli přehrát. Letos jsme se rozhodli, že budeme více cestovat, než v předchozích letech, a to si žádá pořádnou výbavu. Jenže ta má začíná dosluhovat a nebo nesplňuje to, co bych si přála, takže byl nejvyšší čas poohlédnout se po nových kouscích.

Absolutní jedničkou v mém momentálním seznamu přání je fotoaparát Olympus PEN E-PL7 v bílo stříbrné kombinaci. Je to snad nejvíce se šířící technický produkt, který v posledních měsících doslova zaplavil internet. Není se tedy čemu divit, že ani mě se to nevyhnulo a teď na něj šetřím. Je to ale velká investice, proto se teď ptám zde i na mém instagramu, zda s ním máte někdo zkušenosti a jestli do něj opravdu jít. Obrovskou výhodu vidím v jeho funkcích, jako třeba filtry nebo přímé sdílení fotek, ve výklopném displeji a v tom, že je skladný, takže ho můžu brát všude s sebou. To se pro cestování skvěle hodí. Přeci jen zrcadlovka něco váží, což bylo třeba v Londýně dost nepraktické, a tak ji raději nechám doma. Navíc je to skvělý doplněk, který vypadá stylově. Je to srdeční záležitost už od pohledu a myslím, že až se mi jednou dostane do rukou, propadnu mu úplně.

Abych mohla všechny fotky a videa zpracovat, je potřeba notebook. Můj Acer začíná dost často stávkovat a obávám se, že se brzy budeme muset rozloučit. V jednom z minulých článků jsem vám psala, že se poohlížím po novém kousku v bílé barvě. Myslím, že mám pro technické věci v bílé trochu slabost. Ráda bych u této značky zůstala, takový Aspire V13 by nebyl špatný, ale kdo ví, třeba mi přítel vybere něco úplně jiného. V těchto věcech mu totiž plně důvěřuji, já mám pak poslední slovo pouze co se designu a ceny týče. Pokud ale máte nějaký oblíbený kousek, šup sem s ním a já ho příteli nenápadně podstrčím.

Do domácnosti jsme se rozhodli pořídit i power banku, protože nám dost často dochází baterie v mobilu a ne vždy je možnost ji dobít. Na tomhle by měli společnosti ještě zapracovat, protože pokud chceme být pořád na příjmu a sledujeme co je nového na sociálních sítích a do toho ještě stíháme vést dlouhosáhlé konverzace, fotit a natáčet, pak toho chytré telefony příliš nevydrží. A jak asi plno z vás uzná, vybitý telefon je nejen pro blogerku peklo. Takto si power banku doma nabijete, přibalíte ji na cesty a kdykoli a kdekoli ji můžete použít.

Tohle jsou tři technické nezbytnosti, které jsou na mém momentálním seznamu přání.

Jakou věc jste si v poslední době přáli vy?

Pondělí, ideální den na to, zavzpomínat si na na příjemné víkendové chvilky. Co byste řekli tomu, kdybych vás dnes nechala nahlédnout do jedné nedělní?

Tento den využívám téměř pravidelně hned k několika činnostem. Tou hlavní je odpočinek. V několika posledních měsících jsem byla nesvá z každé minuty, kdy jsem jen tak seděla. Možná jsem měla pocit, že něco promeškám, nebo že mi můj čas jen tak proteče mezi prsty. Ale pak jsem si řekla, že i ten čas, který věnuji relaxaci je dobře zhodnocený - mám pak totiž více energie pro další aktivity.

Už ve druhé půlce týdne se vždy začínám těšit na to, až si budu moci vybrat novou barvu laku na nehty. Neděli jsme si totiž zvolila jako den, kdy věnuji péči svým nehtům. Je to i tak trochu  praktické, protože velký úklid mám už za sebou a tak nehrozí, že bych si hned čerstvě nalakovaný nehet odřela, nebo hůře, zalomila. V poslední době jsem si oblíbila nové laky od Yves Rocher a odstín 23 Rose azalée je skvělá barva pro letní dny.

Zatím co mi schne čerstvá manikúra, můžu se věnovat další činnosti jako čtení časopisů, knih, brouzdání po internetu a nebo plánovaní dalších článků pro blog. Nejčtenějším časopisem se v poslední době stal Marianne bydlení, a to z důvodu, že pořád zařizujeme náš dům a inspirace není nikdy dost. Nerozlučným parťákem je pak můj Acer, který se mnou putuje již několik let z místa na místo a díky němuž jsem online a můžu si všechny krásy internetu užít ve velkém. Bohužel mi dává poslední dobou tak trochu znát, že se asi blíží čas našeho rozloučení a tak se začínám porozhlížet po novém - třeba si splním sen a pořídím si elegantního společníka v bílé. Máte nějaký tip?

Po několika minutách, které většinou přetáhnu o trochu víc, než bylo plánováno následuje poslední krok, a to hýčkání mé pleti. Obnovení, hloubková péče, tečka na konec - tři dějství, které jsou vždy stejné, jen se střídají hlavní hrdinové. Někdy je to peelingový gel, jindy čistící kartáček, vzápětí ho následuje maska hydratační nebo čistící a o závěr se postará olej, sérum nebo krém.

Na svou nedělní chvilku nedám dopustit a mě by zajímalo, jestli si taky umíte užít těch svých pár minut. 

Čemu věnujete o víkendu nejčastěji svůj čas vy?

Detox, slovo, které se na nás v dnešní, moderní době valí ze všech stran. Čtete o něm v časopise, na internetu, vykládá vám o něm kolegyně nebo kamarádka a dnes to budu i já.

Když se mi naskytla příležitost vyzkoušet Neera detox, byla jsem ze začátku hodně skeptická. Tyhle věci totiž nejsou nic pro mě a vidina, že bych měla být několik dní bez jídla, byla pro mě nepředstavitelná. Jsem ale bojovnice a měla jsem na telefonu pár přátel, se kterými jsem se vzájemně podporovala.

Neera je kúra, která stimuluje pročišťovací proces našeho těla. Vedlejším účinkem je pak snížení váhy, zlepšení pleti, příval energie a tak nějak lepší pocit. Během celého detoxu pijete pouze přírodní stromový sirup, který si namícháte s vodou, citrónovou šťávou a Kayenským pepřem. Důležitý je také pitný režim, takže během popíjení sirupu musíte dbát také na to, abyste vypili dostatek čisté vody. Jakékoli jídlo či slazené nápoje nepřipadají v úvahu a celý detox by to narušilo. Více o této kůře si můžete přečíst na stránkách neera.cz.

A jak to u mě probíhalo? Vyfasovala jsem množství pro sedmi denní kůru a hned druhý den jsem se do toho pustila s velkým odhodláním. První den byl pro mě překvapivě nejjednodušší. Neměla jsem hlad, což bylo pro mě zásadní. Jen ty příšerné chutě jsem musela ovládat. Ke konci dne jsem se cítila trochu unavená, ale to je normální jev, když se vaše tělo zbavuje toxinů.
Druhý den jsem se chutí nezbavila, ale když jsem viděla, že je má váha nižší o téměř dvě kila a v pase mi ubyl jeden centimetr, rozhodla jsem se chuť na maso a čokoládu potlačit. K večeru jsem měla trochu krizi, protože mi nápoj přestával chutnat a byla jsem příšerně náladová. Večer jsem byla tak unavená, že než jsem napočítala do pěti, byla jsem v říši snů.
Třetí den byl krizový. Váha mi stoupla o půl kila (normálně to neřeším, ale kvůli poznatkům z detoxu, jsem pro vás počítala každý gram, haha). Žádný centimetr, ani milimetr neubyl. Nebyla jsem už tolik unavená, ale hladová, to teda jo. Navíc mi nápoj přestal chutnat, takže jsem každou další skleničku pila jen pro pocit zasycení a odpoledne už jsem neměla co pít, ano, na den máte totiž dané množství sirupu.

Pak jsem to vzdala. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem zvládla alespoň ty tři dny, ale další už bych nedala. Za ty tři dny jsem se však cítila méně nafouklá. Po detoxu se dodržuje mírnější strava. Doporučují se ovocné šťávy a zeleninové polévky. Ve finále jsem měla dole dvě kila, dva centimetry přes pas a mé džíny mi začaly padat. Od detoxu je to týden, jím normálně a váha se stále drží. Bohužel, očekávané vylepšení pleti se nekonalo, ale kdo ví, jestli to nebylo krátkou dobou kúry.

Aby byl celý detox ještě příjemnější, pila jsem vodu aqua angels, která je ledovcového původu a je balená ve skle. Sklo totiž uchovává kvalitu a chuť. Přítel byl trochu zklamán, že se nejedná o nic ostřejšího, ale řekněte, mít doma vodu ve skle vypadá hodně luxusně. Navíc má výborné vlastnosti. Nízká mineralizace nezatěžuje organismus, což bylo v době detoxu přínosné.

Byla to zajímavá zkušenost, nicméně jsem si potvrdila, že tohle není nic pro mě. Detoxy jsou hodně populární, ať už tento, nebo ten, kdy pijete pouze ovocné a zeleninové šťávy, nebo jakýkoli jiný a je zcela na vás, jestli se rozhodnete nějaký vyzkoušet a co od něj očekáváte.

Rakovina, slovo které změnilo mnoha lidem život a pořád se nebere vážně, dokud neudeří. Rakovina prsu, téma, které se dostalo do povědomí mnoha lidí, a to hlavně díky kosmetické značce Avon, která již několik let pořádá Avon pochod proti rakovině prsu, a to ve více než 58 zemích světa. 

Letos se Avon pochodu v Praze zúčastním i já spolu s dalšími blogerkami, abychom podpořily dobrou věc a doufám, že se najde i mezi vámi někdo, kdo se k nám přidá. Vstupenkou na akci je speciální tričko, které zakoupíte na stránkách zdravaprsa.cz a tím také přispějete tam, kde je to potřeba. Peníze jsou věnovány na projekty spojené s prevencí a bojem proti této nemoci.

Ne jenom, že zakoupením trička podpoříte dobrou věc, ale navíc se můžete zúčastnit Růžové módní výzvy, kde se soutěží o hodnotné ceny jako notebook HP Stream, můj vysněný Olympus PEN, poukázky do Sportisima na kolekci Reebok a také o balíčky kosmetiky Avon. Stačí vytvořit outfit, kde budete mít na sobě tričko a fotku nahrát na stránkách módní výzvy. O vítězi rozhodne porota. Myslíte si, že ji dokážete zaujmout? Zkuste to!

V mnoha případech, kdy byla člověku zjištěna rakovina, to byli právě domácí mazlíčci, kteří hnali nemocného dopředu a dávali mu sílu bojovat. Proto jsem se rozhodla do mé růžové módní výzvy zapojit i Stacie a outfit jsem pojala jednoduše a pohodově. Hodí se na procházky se psem jak do města, tak také do přírody a je pohodlný, což je priorita, hlavně pokud musíte dělat psí kusy, abyste občas svého psího miláčka donutili poslouchat.

 bunda - Reserved | džíny - C&A | tričko - Avon Pochod 2015

No a protože bych si přála, abyste Avon pochod aktivně podpořili, mám pro vás soutěž. Chcete jít na Avon pochod se mnou a dalšími blogerkami a vyhrát růžový balíček kosmetiky Avon?

Pak si zakupte tričko, které je na pochod vstupenkou a splňte následující podmínky:

Soutěž bude ukončena 31.5.2015 a výherce bude vybrán na základě vašich komentářů. Avon pochod se koná 6. června v sobotu, v Praze, takže pokud víte, že nebudete mít čas, zanechte, prosím, šanci těm, kteří opravdu o setkání a den s námi stojí.

Těšit se můžete jak na mě, tak také na Lucy z blogu Angel-Inspiration, Oliwiy z blogu Everyday-Runway a Marťu z blogu The Blondieverse. Na každém blogu může vyhrát jeden z vás, takže se nás sejde velká parta a pořádně si ten dej užijeme!