Dokončuji poslední větu v pracovním emailu, předávám informace kolegyním a pak už jen popadnu kufr a nechávám za sebou všechny ty každodenní povinnosti. Dobře, myslím na ně ještě po cestě na nádraží a na malou chvilku těsně předtím, než uvidím Dominiku a následně i zbylou skupinku prima holek, se kterými mě čeká press trip v Brně, respektive na kopci za Brnem, na kterém se nachází na první pohled pouze kasíno, ale uvnitř najdete i hotel a hlavně designově a i gastronomicky do detailu vyladěnou restauraci.

Ve vlaku usedám do pohodlných sedaček a opět se ujišťuji, že při cestování, kdy bych měla překonávat dálnici D1, je vlak nejlepší volbou. Pokud tedy nemá zpoždění. Tenhle naštěstí nemá a ještě mi cesta utíká takovou rychlostí, že jsem si sotva stačila vypít kávu a sníst tvarohový koláč. Naše skupinka si vážně sedla a já mám pocit, že holky už nějakou tu dobu znám a ne, že je vidím poprvé v životě.

Po příjezdu do Brna nás čeká odvoz do hotelu Victory a tam už se nás ujímá jeden z majitelů restaurace Signature, který nás uvítá s vtipem a během svého úvodu předá každé z nás sklenku mého oblíbeného Prosecca. Mimochodem, to upřímné nadšení pana Lumíra a i ten lahodný šumivý nápoj se stává společností na celou dobu pobytu.

Samotný interiér místa, kde se měl odehrávat hlavní program, mi vyrazil dech a musím říct, že je vážně promyšlený, protože ať si v restauraci sednete kamkoliv, máte se vždy na co dívat. Zajímavé bylo také poslouchat historii o tom, jak tyto prostory vůbec vznikly. V hlavě mi utkvělo i třeba to, že příbory a sklenky testovala celá rodina, aby byly vybrány ty nejlepší. A talíře, pro které byla vybrána jasná paleta barev, jsou vyráběny přímo u hrnčíře.

Po rychlém ubytování se odebírám na thajskou masáž do ThaiStar, která je po šíleném pracovním nasazení za poslední měsíce neuvěřitelně uvolňující. Volím si olejovou variantu, která je jemnější, ale i tak se za doprovodu grepové vůně dočkám pár hmatů, které sice bolí, ale uvolní mi ztuhlou šíji.

Masáže se nachází přímo v hotelu a už samotné prostory působí uklidňujícím dojmem. Takže po odpočinku na lehátku to je jen pár kroku zpátky do pokoje

Asi o hodinu později se převlékám do tmavě zelených šatů, které jsem si vzhledem k jejich pohodlnosti zvolila jako outfit k degustační večeři. 

Celý ten orchestr vůní a chutí jídla, která jsou podávána na originálních talířích, doprovází vína a ačkoli miluji červené, tak v paměti mi nejvíce utkví dokonale vyvážené růžové. Názvy po mně nechtějte, na to paměť nemám, ale pro jednotlivé chody jsem si vzala malý tahák, tak tady je máte.

Ačkoli některé pokrmy nedojím, neboť nejsem asi ten pravý food odborník a některé chutě mi prostě nesedly, tak poslední chod bych si klidně zopakovala.

Siven s fazolkovým pyré a křenovou espumou je pro mě nebe pro chuťové pohárky. A to ještě v tu chvíli netuším, že přijde absolutně famózní sladká tečka.

Jemné, nadýchané a na jazyku se rozplývající brownies s čokoládovou pěnou a makronkou. A to hruškové clafoutis? Jsem v gastronomickém ráji.

Když dojím poslední sousto, odsunu se od stolu a loudavými kroky se odeberu spolu s ostatními na finále večera. Do kasína. Milá krupiérka nám vysvětluje pravidla rulety a u té zůstáváme až do nočních hodin. 

Kdyby mě nezačali zrazovat těžknoucí víčka, možná bych zkusila i Black Jack, ale uznala jsem, že je nejvyšší čas jít spát.

Celý večer a vlastně i dopoledne bylo skvělým zpříjemněním jinak běžného týdne a já si to opravdu užila. Děkuji restauraci Signature a také holkám ze saurusmedia za pozvání a za parádní program. Přesně takovou dámskou jízdu totiž občas potřebuje každá z nás.

Pokud máte rádi videa, mám pro vás z celého výletu také vlog.

Byli jste v této restauraci nebo jste zažili nějakou parádní dámskou či pánskou jízdu?

- Petra -