Způsob, jakým za sebe Patrik Hartl skládá slova, se mi zalíbil natolik, že se mi doma sešly všechny jeho knihy. Malý pražský erotikon jsem stejně jako Okamžiky štěstí četla v létě. No a podzim mi přijde jako ideální doba na to, kdy vám o knize napsat.

Vždyť kdy jindy je skvělý čas na čtení, než právě v chladných dnech, kdy za okny padá mlha a nebo řádí déšť, který vám dává jasný signál, že se máte uvelebit v křesle, zapálit si svíčku, uvařit si čaj a pustit se do prozkoumávání stránek nějaké dobré knihy.

A tato kniha dobrá je.

____________________________________________________________

ZÁBAVNÝ OBRAZ OSUDOVÝCH MILOSTNÝCH PŘÍBĚHŮ.

____________________________________________________________

Tak bych knihu charakterizovala. 

Autor vás neochudí o nevěru, utajenou lásku, bohatý intimní život, romantiku a ani neopomene na lehce zdráhavé hrdiny, nebo spíše hrdinky. A samozřejmě nechybí humor.

Příběh pražských rodin můžete sledovat během jejich téměř celého života. Budete se smát, se zatajeným dechem přečtete zápletky, které by vás nikdy nenapadly a dokud knihu nedočtete, nedá vám spát. Já sama jsem odkládala všechny věci stranou a byla jsem občas upozorněna na to, že se zase culím. Navíc jsem přistihla přítele, jak si potají čte přes mé rameno, aby zjistil, kvůli čemu jsem tak zaneprázdněna. Jenže to jeho malé nahlédnutí se protáhlo na pár stránek.

Tato kniha se mi líbila asi nejvíc z těch, které Patrik napsal. Jenže teď už mám vše dočteno a tak mi nezbývá nic jiného, než čekat, zda se pustí do dalšího psaní. A nebo si zkusím ulovit lístek na nějaké divadelní představení, které má na svědomí právě on.

Četli jste tuto knihu?

A jaký žánr máte vlastně rádi?

Recenzní výtisk mi poskytlo internetové knihkupectví Megaknihy.cz