Okamžiky štěstí není jen název knihy od Patrika Hartla, ale jsou to i momenty, které jsem prožívala ve stejnou dobu, kdy jsem knihu četla.

Sluneční brýle byly nezbytným doplňkem, opalovací krém stál na poličce v koupelně v první řadě a popíjela jsem vodu s mátou a malinami. To vše, abych si mohla užít božských dnů, které byly zalité sluncem, aniž by my ta vedra přivodila jakoukoli újmu.

Hlavní hrdinové v knize se však museli podotýkat s ne jednou nelehkou věcí, aby si okamžik štěstí mohli vychutnat.  Má starost o spáleniny od sluníčka nebo dehydrataci se v tu chvíli zdála jako nic oproti starostem Veroniky a Jáchyma.

Životní příběh dvou sourozenců nebyl zrovna růžový, ačkoli pár pozitivních momentů jim bylo dopřáno. Museli se postavit na vlastní nohy, i když nechtěli. Spoléhat jeden na druhého bylo v jednu chvíli jediné, co jim zbývalo, ale ani to se nezdálo v některých životních momentech jako to nejlepší řešení. Bylo to jako na houpačce. 

___________________________________

ŠTĚSTÍ, RADOST, SMUTEK

___________________________________

Životy mladých lidí, které můžete pozorovat několik let, máte hned ze dvou pohledů. Tak velkorysý autor byl. Začnete příběhem, který vypráví Veronika a nebo budete chtít znát nejdříve mužský pohled Jáchyma?

Já, aniž bych tušila, že je kniha oboustranná, jsem začala vyprávěním od mladšího ze sourozenců, tedy od Jáchyma. 

Ačkoli se mi zdála kniha čtivá a zalíbilo se mi to, jak auto píše, byla jsem ráda, že jsem nezačala Veronikou. Ta její část se mi totiž četla poněkud hůře a nedala mi z knihy zdaleka takový požitek.

Jestli dopadl celý příběh šťastně, když už je to slovíčko v názvu, nebo jaká byla hlavní zápletka vám neprozradím. To nechám na vás.

Ale prozradím vám, že tento autor si mě svým stylem psaní získal natolik, že jsem si do sbírky pořídila všechny jeho knihy a možná vám o nich do budoucna napíši.

Četl jste někdo tuto knihu nebo jinou od tohoto autora? Nezapomeňte se mi pochlubit v komentářích.

Jak se vám kniha líbila, a co říkáte na samotný styl autora?