U nás doma milujeme snídaně a těšíme se na každý volný den, kdy si je můžeme užít pěkně dlouhé, vymazlené a se vší parádou, která k tomu podle nás patří. Ty slané mám na starost já a o ty sladké se vždycky zaslouží přítel. Tak nějak mu ty palačinky jdou lépe než mně. Někdy se ovšem ráno probudíme s pocitem, že se ani jednomu z nás nechce a že bychom si raději nechali vše naservírovat. V tomhle okamžiku už jen stačí, abychom se donutili vstát z postele a vybrali si místo, kam se vydáme.

Několikrát do roka jsme v Praze projížděli ulicí, kde mě zaujala malá restaurace, která na mě působila útulně už jen díky dekoracím, které se nacházely před vchodem a které byly vidět z ulice skrz velká okna. Víte, co mě zaujalo jako první? Můj oblíbený bílý skleník z IKEA a polštářky. V tu chvíli jsem prohlásila, že se sem jednoho dne vydáme na snídani. Když nastal den D, ani jeden z nás netušil, jak se to místo jmenuje. Začali jsme proto na mapě projíždět onu trasu, během které jsme kolem restaurace jeli, a vylučovací metodou jsme skončili u The Farm. Ještě že má můj přítel lepší orientační smysl než já, jinak bychom naše místo hledali dodnes.

The Farm je malá restaurace a kavárna v jednom, kde si můžete po celý den dopřát brunch, lahodné zákusky, freshe, výbornou kávu či domácí limonády. Při příchodu na vás dolehne atmosféra venkova a při pohledu na nabídku jídel si budete představovat, že jste u babičky. Pokud se chystáte jen na kávu, doporučuji uvelebit se v jednom z křesílek přímo u okna. Budete se tam cítit jako doma.

Naše první návštěva nezačala příliš dobře. Musím říct, že jsme docela dlouho čekali na obsluhu a uběhla téměř hodina, než jsme si mohli pustit do své snídaně. To je však jediné, co bych místu vytkla. Když se zakousnete do club sandwiche se slaninou, sýrem, vajíčkem, kuřecím masem a salátem, pak na všechno zapomenete a necháte se jen unášet tou lahodnou chutí. Tohle bych si nechala líbit každý den. Přítel si naopak vychutnával nadýchaná míchaná vajíčka s bylinkami. Pro osvěžení nesměl chybět pomerančový fresh, melounová limonáda a ke kávě jsme si dali panna cottu.

Jistě vím, že se sem ještě někdy vrátíme, protože jsem si vybrala několik dalších pokrmů, které musím ochutnat. Jen doufám, že budeme mít příště štěstí a nenarazíme opět na vlnu nových hostů, která způsobila ono dlouhé čekání. 

Znáte tuhle kavárnu? Jestli ano, co byste příště doporučili ochutnat?

A chodíte občas někam na snídaně?