Setkání pod taktovkou řecké chuti
Každý rok slavím své narozeniny na několik etap a má to hned několik výhod. Tou hlavní je to, že můžu uspořádat několik různých oslav s nejrůznějšími dobrotami, výzdobou a taky rozlišným programem. Nikdy mi to tak nepřijde monotónní a vždy je o zábavu postaráno.
Tu poslední oslavu, jakousi pomyslnou tečku za těmi letošními narozeninami, jsem uspořádala s nádechem řeckého slunce, moře a svěžích chutí. Vlastně se tohle téma samo nabízelo, protože díky výzvě na portálu blogerky.cz mi doma přistály balzamikové krémy Kalamáta Papdimitriou a tak byla skvělá příležitost otestovat je a vyslechnout si i názor ostatních.
Protože bylo na programu grilování steaků, chtěla jsem připravit jen pár lehkých příloh a chuťovek, které maso doplní a přitom jeho chuť nezastíní. Také jsem nechtěla používat tisíce ingrediencí a tak jsem sáhla po klasice jako rukola, grilovaná paprika, přírodní sýr a olivy. To byl vlastně takový základ. Do jednoho salátu jsem pak navíc přidala červenou cibuli a zakápla jsem ho klasickým balzamikovým krémem. Do druhého jsem k rukole přimíchala jahody, vlašské ořechy a červené hrozny. Sladkou variantu jsem doladila fíkovým balzamikovým krémem a musím říct, že to byla asi nejlepší kombinace, protože se po něm jenom zaprášilo. Dokonce i přítel, který balzamiko všeobecně příliš nemusí, se vymáhal přídavku.
Grilováním však celý večer teprve začínal a tak jsem pro pozdější hladovce připravila ke sklence vína dvoje jednohubky. Bagetku zdobil lístek rukoly, čerstvý sýr a pro trochu barvy jsem zvolila brusinky a nebo grilovanou papriku. Obě dvě varianty jsem dochutila bílým balzamikovým krémem s pomerančem a citrónem. Byla to dokonalá souhra chutí a myslím, že klasické česnekové jednohubky (které u nás doma milujeme) mají na hodně dlouhou dobu konečnou.
Jako sladkou tečku na závěr jsem pro každého připravila košíček s hermelínem, vlašskými ořechy, hrozny, nasekanou rukolou a přelivem z bílého balzamikového krému.
Celý večer se jednotlivé chody v podstatě doplňovaly a žádný nerozhodil tu symfonii chutí. Pokrmy jsem sestavovala tak, aby evokovaly dovolenou v Řecku a sestavovala jsem je zcela intuitivně bez nápovědy kuchařek a internetu. Celý večer se vydařil, jen ta tradiční řecká hudba se zvukem strunného nástroje buzuki nám chyběla. Uvidíme, do jaké země se s přáteli podíváme příště.
Máte rádi balzamikové krémy? A láká vás Řecko?
14 komentářů