Prvního září jsme se s Verčou z blogu Blueberry Pink rozhodly, že si příští rok zaběhneme onu slavnou desítku na We Run Prague. Bylo to spontánní, slovo dalo slovo a bylo rozhodnuto. Protože je ale Verča daleko, řekla jsem si, že vlastně do svých příprav můžu zapojit i vás, aby ta má motivace byla ještě o něco větší. A třeba se někdo z vás připojí.

Každý měsíc se na blogu objeví článek o tom, jak mé přípravy pokračují. Nic pravidelného, nic rutinního, každý bude trochu o něčem jiném. Můžete mi vždy napsat o čem by třeba další díl této série měl být, co by vás zajímalo a taky se můžete se mnou podělit o vaše úspěchy a případně mi říct, zda se tam příští rok potkáme.

No a jaký je stav na startovní čáře? Zvládnu uběhnout 3 kilometry. Tempo mám pomalejší, klidnější. Jak říkám, kochám se krajinou. Momentálně běhám tak dvakrát týdně, a to ráno. Občas mám ale chuť na to, provětrat si hlavu po práci. Věrným společníkem mi bývá Stacie, která během toho, co já v cílovém kopci popadám dech, ona si stihne ještě očichat každý druhý keř.

Mým cílem pro nadcházející měsíc je zvýšit intenzitu alespoň na 3 běhy týdně, vyběhnout kopec před cílovou rovinkou a nezbláznit se strachy až budu nucena běhat za šera. Mohla bych to nazvat i hruběji, ale přeci budu alespoň trochu statečná.

Kdo ví už teď, že se příští rok na We Run Prague potkáme? A kdo si myslí, že se nechá zvyklat a přidá se někdy během mých příprav?