My workout diary 2
Únor je za námi a já mám pro vás opět můj cvičební deníček. V posledním měsíci jsem propadla dvojici Karena a Katrina, které můžete najít na youtube při zadání hesla Tone It Up. Při pohledu na ně si říkám, že s každým odcvičeným videem jsem blíž a blíž k jejich postavě, kterou kdyby mi někdo nabídl, neodmítla bych.
Svůj cvičební čas jsem trávila také z Cassey z mého oblíbeného Blogilates. Ačkoli se u ní nezapotím třeba jako u Jillian, tak musím říct a bez mučení se přiznám, že ne vždy všechny cviky odcvičím do posledního opakování. Nevím jak to ta ženská dělá, ale její občasné kreace mi hlava nebere.
Ale jak rychle jsem se odhodlala navrátit do svého života pravidelný pohyb, tak rychle mi to překazilo několik náhod. První týden vypadal hodně slibně - běh s oblíbenou aplikací Nike Running, pravidelné cvičení podle YouTube a spousta pohybu na čerstvém vzduchu. Během druhého týdne jsem stíhala možná tak venčit Stacie, což zapřičinilo mé pracovní vytížení, které jsem zmiňovala už v jednom z minulých článků. Naštěstí i v práci mám zaručený denní pohyb, kdy se snažím chodit pouze po schodech. Třetí týden jsem trávila z převážné části u rodičů, kde jsem chodila maximálně do schodů a na procházky. Čtvrtý týden jsem začala se skříplým nervem, takže první dva dny byl můj jediný pohyb ten, o který se postaral neurolog při snaze dát mě zase dohromady. Pak už jsem se opět snažila trochu se rozpohybovat a nastartovat se pro březen, protože mé odhodlání trvá dál.
Svůj cvičební čas jsem trávila také z Cassey z mého oblíbeného Blogilates. Ačkoli se u ní nezapotím třeba jako u Jillian, tak musím říct a bez mučení se přiznám, že ne vždy všechny cviky odcvičím do posledního opakování. Nevím jak to ta ženská dělá, ale její občasné kreace mi hlava nebere.
Ale jak rychle jsem se odhodlala navrátit do svého života pravidelný pohyb, tak rychle mi to překazilo několik náhod. První týden vypadal hodně slibně - běh s oblíbenou aplikací Nike Running, pravidelné cvičení podle YouTube a spousta pohybu na čerstvém vzduchu. Během druhého týdne jsem stíhala možná tak venčit Stacie, což zapřičinilo mé pracovní vytížení, které jsem zmiňovala už v jednom z minulých článků. Naštěstí i v práci mám zaručený denní pohyb, kdy se snažím chodit pouze po schodech. Třetí týden jsem trávila z převážné části u rodičů, kde jsem chodila maximálně do schodů a na procházky. Čtvrtý týden jsem začala se skříplým nervem, takže první dva dny byl můj jediný pohyb ten, o který se postaral neurolog při snaze dát mě zase dohromady. Pak už jsem se opět snažila trochu se rozpohybovat a nastartovat se pro březen, protože mé odhodlání trvá dál.
6 komentářů