memories of 2013
Když jsem vytvářela souhrn minulého roku, bylo to, jako bych ho znovu prožívala. Některé dny byly lepší a jindy to bylo pod bodem mrazu. I tak musím říct, že rok 2013 byl úžasný a určitě bych se nezlobila, kdyby i ten stávající byl stejně tak dobrý a nebo ještě lepší.
Příchod nového roku se nesl ve velkém stylu, a to i když jsem byla v práci a pak se celé oslavy odehrávaly v našem malém bytečku. Když se hodíte do gala, vytvoří to nezapomenutelnou atmosféru. Zápisky všeho dobrého i nutného jsem si psala do mého úžasného diáře, užívala jsem si zimy se sněhem a taky jsem mlsala, protože nejsem blázen, abych si dávala jako předsevzetí dietu.
V únoru jsem si dala do pořádku své kosmetické "nezbytnosti" a s přítelem jsme zavedli pravidlo "jedno rande měsíčně", abychom si mezi prací a ostatními povinnostmi vyhradili čas opravdu jenom pro sebe. Začala jsem taky tak trochu zahlcovat byt orchidejemi a když se mi nechtělo nic dělat, šla jsem stavět sněhuláky, dělat andělíčky a nebo sjíždět svah na igelitovém sáčku.
Březen se nesl v duchu prvních dýchánků na balkóně na jarním sluníčku a taky dobrého jídla a malých oslav mých narozenin, které jsem oslavila s rodinou, několika přáteli a hlavně na různých místech.
V dubnu jsem otevřela již několikátý blobox, který považuji za nápad roku, protože sbližuje blogerky. Během aprílových dnů jsme zahájili doma grilovací sezónu, slavili narozeniny přítele a chodila jsem každý týden trhat čerstvé květiny k poli.
V květnu jsem propadla nákupní horečce, udělala jsem z naší koupelny kosmetickou oázu, kdy jsem všechny diety ze služební cesty utratila za konvalinkovou a šeříkovou kolekci Yves Rocher. Protože je máj lásky čas, tak jsme s přítelem po večerech sedávali na balkóně u dobrého vína a taky jsme cestovali za přáteli a rodinou, abychom všem řekli jak je máme rádi.
V červnu jsem začala šťávičkovat díky novému pomocníkovi, kterého jsem si pořídila do kuchyně. Taky jsem se přejídala grilovanou zeleninou a nejrůznějšími saláty a všechny ty kalorie jsem byla spálit ke koním, protože udržet se v sedle bylo občas náročné.
V červenci jsem byla celá paf z malého syna, který se narodil mé kamarádce a nechala jsem se poctivě zásobovat fotkami, abych si toho prcka užívala aspoň na dálku, když už jsem za nimi nemohla cestovat každý den. Krásné počasí jsem využívala pro sport venku a myslím, že nejvděčnější byla Stacie, která je kříženec hyperaktivních plemen a občas je to jako za trest. No a samozřejmě jsem pokračovala v grilovací mánii a večeře jsem pravidelně chystala na grilu.
V srpnu jsem poznala na dovolené v Chorvatsku kouzlo běhání podél moře a v tu chvíli jsem si nepřála nic jiného, než ho mít za domem a moci si tam vyběhnout každý den. Nosila jsem veselé barvy, šortky a chodila jsem na pikniky a do přírody.
Září bylo pro mě hodně emotivní. Kromě prvního ochutnání dýňové polévky jsem byla po dlouhých měsících na Mallorce navštívit své přátele, vypnout, užít si a načerpat síly, abych byla připravena na nejkrásnější den v životě mé kamarádky. Věřte, že jít za svědka kamarádce, kterou znáte od střední a prošly jste si dobrým i zlým, umí s emocemi pěkně poházet. Ale byla to nádherná svatba!
V říjnu jsem využila volna a nastěhovala jsem se na pár dní k rodičům, kde jsem si vychutnávala ranní i večerní kávičku na zahradě a protáhla si kosti parádním výšlapem. Pořídila jsem si novou výbavu štětců, propadla jsem avokádu a taky jsem nezapomínala na běh, který jsem si zamilovala a když mi byla naordinována měsíční zdravotní pauza, byla jsem z toho hodně nesvá.
S příchodem listopadu jsem odstartovala na blogu nový projekt, a to cupcake měsíce. Myslím, že se k němu hodí skvěle i moje dietní motto, které mi zaslala jedna blogerka a od té doby se na něj dívám každý den s úsměvem na rtech. No a protože ty cupcaky taky musel někdo sníst, tak jsem pak musela vyrazit na několik dlouhých procházek, a to třeba i do obchodního centra, protože se to sladké přece nesmí usadit a navíc jsem musela zkontrolovat vánoční výzdobu.
Prosinec pak přinesl jedno úžasné setkání blogerek, na které vzpomínám velmi ráda! Oslavila jsem s rodinou Vánoce, dostala jsem plno krásných dárků a užila jsem si 9 dní volna v kuse, což bylo to nejdelší volno v roce 2013. Závěr roku byl prostě úžasný.
Rok 2013 utekl jako voda a mít všechny vzpomínky pěkně pohromadě je prima. Doufám, že rok 2014 bude stejně akční, že poznám osobně třeba někoho z vás čtenářů, kterými jsou často kolegyně blogerky a hlavně, že i blog bude tento rok stát za to a bude vás bavit.
Jaký byl váš rok 2013? Na co rádi vzpomínáte?
24 komentářů